Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pivní daně

(Pajis, 8. 11. 2006 8:40)

Pražáci včéra vyřešili jeden ze svojích největších problémů, problém s parkováním. Stačilo, aby sa v noci nepohodl polský s českým kamiónem (za každým prúserem hledaj Poláky)a od rána měli Pražáci plno místa na parkování. Mohli si vybrat mezi Jižní spojkú, D1,D4 či D5. (jedná sa o názvy dálnic, ne dúchodcú) Všady sa pohodlně nekolik hodin parkovalo, divím sa, že na nás nedopadlžhavý slúp jak na Sodomu, protože v téj koloně, to mosel byt panečku slovník. Když vidím dneskaj v novinách zadarmo letecké záběry, vypadá to, jak kdyby škoda, scania, mercedes, man a eště aj Tatra s Liazem dělali nejakú předváděčku. Mně to nepostihlo, já jezdím metrem, ale celá řada kolegú byla pěkně nasraná. Dokonce ani internet nefungoval, což nikoho po ránu nepotěší, ale o tom sem sa zmiňoval už včéra. Potvora evropská unia(kde to herdek dělám)nám chtěla zvihnút daň zb piviska, nejaktivnější zastánci byli švédi a Fini. To sa jim to mudruje, když beztak chlámú enom gořalku, z piva by sa im v té zimě chtělo furt chcat. Ono je to možná aj tak, že švédi celkově moc bnechlámú, lebo to majú zakázané a fini zas mosíja chlámat tvrdé, protože súsedíja s Ruskem. A jak sa říká, súsed je největší rodina. Naštěstí nás zachránil náš maskot Vlasta Tlustý, který spolu se svojím podobně vyvinutým německým kolegú zvýšení daně zablokoval. Takže možeme ostat (aspoň já a Karotka, kterému týmto přeju k včerajším 21. narozeninám) klidní a chlpat furt dál. A potom, že se skopčákama sa nám zle žije. Néni nad to, když súsed je největší rodina.

Včelarské muzeum lidových tradic

(Pajis, 7. 11. 2006 9:14)

Dneska sa internet v práci rozhodl, že bude stávkovat. Celú firmu to jaksapatří rozhodilo, protože klasická snídańa u počítača tentokrát mosela odpadnút. Já sem sa po dlúhé době začetl do novin zadarmo a zjistil sem, že je to 89. rokú, co banda pobúchancú vystřelila z jednoho děla na jakési to iglú. Moje vzpomínky sice tak daleko nesahajú, zato si ale pamatuju, jak sme sa s Gořkú dělili o jeden lampión na jednom z posledních průvodů. Už tehdá mě fascinovaly plaménky svíčky a bylo jasné, že ze mě bude eskamotér. Akorát si nepamatuju, lesti sa u teho zpívaly aj nejaké písničky, neboť jejich text by sa dnes jistě hodil, když né na hody do Kněžpola, tak aspoń na fašank. V Hradci Králové si umíja také udělat srandu a tak tam do hospody pustili enom toho, kdo byl "socialisticky oblečený". Nejsu si ale jistý, lesti by to prošlo aj u nás, protože takové montérky barum a pokrývky hlavy rozličných včelaráků vypadajú stejně ať je rok 1985 nebo o cosi víc. bvelkého uznání sa dočkala obec Topolná, nebo´t až v pražském vydání novin zdarma byla zmínka o tom, že v topolské památkové usedlosti bude expozica slováckého muzea, která" přiblíží minulost domácí výroby slivovice. Etnografové nyní shánějí funkční i nefunkční zařízení a doplňky pálenice. zajímají se také o podomácku vyrobené přístroje, staré lahve..." Už vidím tú frontu dobrovolníkú, kteří se slzú v oku a neskutečnú hrdosťú odevzdávajú svoje domácí skvosty a s pocitem, že udělali neco pro další generace přestávajú s pálením. Etnografové by saměli obrátit na hradištské policajty, Ti majú každý doma nebo na chatě nejakú kořist z minulých let. V rámci zachování objektivity a také, aby kněžpoláci viděli, že sa nenavážáme enom do nich, bysme mohli na každé akci na devadesátce odnést nejaký exponát jako trofej, načež z toho po pár rokoch sestrojit funkční systém. Už Komenský kromě toho, že skákal z okna na baby, tvrdil, že nejlepší je škola hrú s praktickýma ukázkama činností. A eště mě zaujala jedna zpráva - pasivisté z Greenpeace (překlad "Zelení jak žaba") zabúchali vchod do ministerstva životního prostředí. Prý je nečinné a zbytečně tema dveřima větrá, čímž poškozuje ŽP. Tak si říkám, lesti bysme neměli zabúchat tento víkend všecky 2 cesty do Nedachlebic, když sú nečinní a nedělajú hody. Na Brod sa dá dostat aj přes Hradiště či březolupy a když tam nejsú hody, néni dúvod túto dědinú projížďat. A potom že sa tu vozíme enom po kněžpolákoch, nevíte neco na Mistřice?

Vítězný víkend II.

(Pajis, 6. 11. 2006 8:55)

Sobotu sem zahájil stylově, z postele sem vyletěl jak když střelí. Né že by sa mně tak chtělo jít na záchod, popdhrázú sem čul traktór a protože sem ho neviděl z okna, měl sem za to, že tata sa z nekým domlúvil na orání, akorát že zapomněl dodat, že už máme půlku pola zaseté, což pod tým snihem nebylo vidět. Realita byla naštěstí jiná, to si enom strýc Rozehnalů dojel asi po 5 rokoch poorat za barákem. Po uklidnění a vydatné snídani sme sa s Gořkú vydali pro náš plkač. bohužekl ale bylo pořád pod nulú a traktorkovi byla zima, takže sa rozhodl, že nikde nepojede. Po marném půlhodinovém přemlúvání taktórka nás přemlúvil aspoň strýc Štěpán, aby sme si sním v té zimě dali štamprlu, z čehož měl logicky největší radost on sám. Abysme sa nenudili, tož sem aspoń nařezál nejaké polénka, dlúho sem sa s cirkulú nepomazlíl, ak aby si nemyslela, že sem na ňu před zabijačkú zanevřél. Ostaly mně aj všecky prstyˇa tak sem si řekl, že v sobotu by sa mohlo jít na besedu - vzál sem to přes fáru k Ondrúškom, kde sem ale zastihl akorát Magdalénku s vysvětléním, že jirdgen je na besedě u Kozelkú. Nedalo sa nic dělat, šel sem také na takovú besedu. Akorát sa divím děvčici, o keré mám zakázané psat, že dycky skončím v hospodě, já sem tam přeca šel enom na besedu. nejvíc rozbesedovaný byl Gořka, jednu dobu vypadal, že ostane na besedě aj s noclehem. Všecko sa změnilo v okamžiku, kdy Surin zmínil, že v Topolné probíhá Celtik party bez drog a alkoholu. Gořka okamžitě ožil a začal zařizovat zájezd, nakonec sa mu ale k jeho štěstí nikoho nepodařilo přemluvit. Mohlo by to totiž dopadút tak, že by Gořku po příjezdu do búrovcú začali mladí katolíci s abstinenčníma příznakama hromadně olizovat, protože jeho pot by byl vítaným a vydatným zdrojem alkoholu. Eště v nedělu ráno by z Gořky nejakú tú bańku šlo bvycucat, zvláš´t, když sa po kostele zamířilo na derby. Jak sme Nejmladšákovi slúbili, v duelu s topolnú a strýcem Foltýnovým ho dojdeme vydatně podpořit. Prvních 5 minut byl na koni strýc Foltýnú, topoláci nás nepustili pořádně ani za půlku. Změna nastala v okamžiku, kdy sa zjistilo, že zatímco topoláci dojeli razítkovat tyčky, bilovjáci hrajú fotbal stylu co střela to gól. Každý gól sme slavili bouřlivým aplausem a zpěvem, což přineslo také nečekané ovoce. Sranda pernamentně krútil hlavú a dělal že nás nezná ale hlavně sme rozhodili našeho gólmana, mladého kačeńáka, který pustil gól alá Pajis, takže na moment vrátil strýca Foltýnového do sedla, hlavně když ze stavu 3:1 bylo 3:3. Než sa nám ale stačil strýc pořádně vaýsmát, kanonýr vojna neomylně zavěsil (potom spálil další 3 tutovky)a bylo vymalované. Po zápase sme udělali špalír a našeho Srandu vyprovodili zpěvem a potleskem, jak řekl u oběda, před takovú kulisú eště nehrál. Pomohli sme zkrátka k velikému vítězství!

Vítězný víkend

(Pajis, 6. 11. 2006 8:33)

Uplynulý víkend sa nésl ve znamení celé řady větších aj menších výher.Začalo to už cestú z Prahy, když sem na Míráku čtvrt hodiny marně čekal na pořád nejedoucí bus, došlo mně, že cesta do Otrokovic tentokrát nebude opostrádat adrenalin. Rychlé přesuny metrem mně stejně byly prd platné, protože na hlaváku to vypadalo, jak kdyby jela na seznamovací zájezd Karlovka s Ekonomkú. Akorát nechápu, co jich vedlo k tomu, že moseli jetz zrovna mojím vlakem. Na nákup jízdenky sem rezignoval, ale svědomí mně nedalo a tak sem sa předpisově nahlásil prúvodčí už v Praze. Kdybych to neudělal, mohl sem jet do otokovic až z Pardubic, stejně jak děvčica, co stála vedle mě na chodbičce už od hlaváku. Jinde než na chodbičce sa stát nedalo, na záchod sem zkušeně šel už před Libňú, neboť tam sa začala v chodbičce tvořit druhá řada. Korunu tom nasazovali zoufalci s tema největšíma batohama, keří sa s trapným zdúvodněním, že majú místenku nekde na druhém konci vlaku snažili najít svúj vagón, kerý stejně zapomněli připojit. nakonec to stejně dopadlo tak, že tito šťastlivci měli místenku v chodbičce u záchoda a byli za to rádi. V Zábřehu sa na mně ale konečně usmálo štěstí a mohl sem doplnit v kupé počet cestujících zase do plného počtu, čímž sem moc nepotěšil jedno déčko, keré jelo vlakem ńaposledy asi za komunistů a tak si myslelo, že pojede 20 prázdných vagónů - rozčilování sa nad plnosťú vlaku v pátek nebo nedělu už dávno není populární. Na nádraží na mně čekal Karotka, nebo´t gořka zase spravoval feldu. ani sem sa nestačil pomodlit a už sme byli doma, největším vítězstvím cesty bylo to, že sem přežil. (myslím teda hlavně ve vlaku, Karotkovi děkuju za skvělý servis. večer sem sa těšil na komedii v kinosále, ale žádná sa nekonala. jak mně pozděj vysvětlil tata, komáři sa pohádali už deň dopředku, zašklébili si na sebe, zanadávali, popráskali dveřima a tak ošidili o podobné představení občany, co sa došli podívat na srandu u volení starosty, snáď zas příště. moje obavy sa potvrdily hned po zastupitelstvu na slavnostním přípitku - jako nejmladší sem mosel gořalku neenom rozlét, ale aj roznést a navíc eště vypit! Bylo vidět, že sa na dědině nedělá nejaká politika, protože po baňce si dali všeci napříč politickým spektrem, nekeří aj dvakrát. Lesti bude každé zasedání takto úspěšné, tak sa máme na co těšit.

Podzimní úklid

(Pajis, 3. 11. 2006 8:55)

Dneska po ránu bylo v praze jak vymetené. Nikde sa neválaly psí hovna, igelitové sáčky, vajgly, ani injekční stříkačky a ožralého bezdomovca vidět nebylo. Né, že by sa Bém snažil před svojím znovuzvolením udělat 4 roky slubovaný pořádek, ale všecko sa to skovalo pod vrstvu čehosi, co napadlo dneska aj u nás. První sem sa sice bál, že to može byt nejaký spad /nemyslím malého Butrusa/ z pražských továren, ale když sem uviděl zofalca, který sa na favoritu s letníma gumama snažil vyškrábat do kopca s dvúpromilovým spádem, bylo mě jasné, že zima dorazila aj do Prahy. Naštěstí dneska dóm jedu vlakem, čili očekávám podle sloganu, že auta stojí, vlaky jedú maximálně púlhodinové zpoždění. Mosím byt totiž dneska doma zavčasu, neboť v kinosále sa po dlúhé době zase hraje. Né, že by to byl nejaký hollyvúdský idiotský film, ale aj u kúsku volba nového starosty a spol. v podání bílovských ochotníků nemosí byt absolutní nuda a propadák. pochopitelně sa těším na svoje štěky, už týdeň studuju text této tragikomedie (zákon č.128/2000 o obecním zřízení) a su zvědavý, jaký bude úspěch u publika. Já očekávám aspoń to, že nový nebo staronový starosta poručí všeckým zastupitelom. je to přeca pocta, byt zvolený, a mosí sa to zapit, aby to vydržalo po celé čtyři roky. enom mám trochu strach, že jako nejmladší člen tam budu šikanovaný a budu moset dělat to, co ostatní chtět dělat nebudú. V celku sranda by byla, kdybych mosel dělat zastupitela, jednání zastupitelstva by sa protáhlo asi tak na 6 hodin, než bych to všecko nadatloval. Ale třeba po mně enom budú chtět neco normálního, jak u nás doma chceme po srandovi - jako je nosení lahváčů, vynášaní koša atd. Náčení bych umívat nemosel, to by mohla zvládnút nejaká baba. Do jedné funkce sem sa ale zvolil sám, budu dělat kronikářa zastupitelstva a na tychto stránkách vám budu plně a pravdivě, jak to umím enom já, popisovat prúběh a zajímavé body v jednání. Nejlepší je ale vidět divadlo na vlastní oči, takže kdo možete, dneskaj v 6 večer sa v kinosále hraje, dojděte sa podívat!

Co včelarák, to architekt

(Pajis, 2. 11. 2006 8:42)

Tak jak sa ve světě kdysi říkalo, co Čech, to mizikant, což sa pozděj opravilo na co Čech, to fotbalový a hokejový trenér, ve Včelarech to vypadá na veliké množství renomovaných architektů a dopravních odborníků. Každý má v záloze aspoń jedno řešení, nekeří už aj víja, kdo to zaplatí. U nekerých sa objevila aj inspirace vsetínským starostů. Aspoň bylo vidět, kdo kom leží v žaludku a jak moc. Zatímco Karotka by v rámci rozšíření nádědiny jejich barák zahrnul buldozérem, děvčica, o keré mám zakázané psat, by ich enom pichla pod most, ovšem u ní je jasným favoritem rybníkářka, která by mosela uvolnit místo pilířovi z nadjezdu.Nelze opomenút ani nápady hráška, která by nás jednu cestu posílala po hrázi naokolo přes tálák, jednosmrka je jednosměrka a my nejsme Joza Volaříků, aby sme ju nerespektovali. Akorát zapomněl Hrášek dodat, lesti je to jednosměrka směrem k hospodě, nebo až od hospody, v tom případě bych asi chodil radši přes Košákovo humno. Výsledek by stejně odesralo zase Kněžpole při první větší vodě, protože denní průjezd kročilových tatrovek od táláku po hrázi udělá se stabilitú a pevnosťú hráze svoje. To bysme si potom tú cedulu pošťávali z praktických důvodú, kdyby by nám odpluly všecky čluny, abysme sa měli na čem dostat dom. A nejaký veselý zážitek na rozlúčku? Včéra sem jel z práce autobusem se šíleným řidičem. Né že by měl zpožďéní, jél dokonce spíš než měl v jízdním řádu, ale jel jak to prase. V nekerých úsekoch jel najmeńej 70Km/h a vztekál sa, když na něho lidi zvónili v zastávce na znamení. Myslel sem si, že bude rodina s Horňákem nebo Krystýnem, ale nevypadal na toNa každém hrbě sme v zadku hépali jak šušnivci na trampolíně a zábavné bylo poslúchat pražské paničky s jejich hlážkama " No to snad není možný, von se snad zbláznil" Nezbláznil, vysvětlení bylo úplně jednoduché. Když dojel na konečnú, kde sem přesedal na další spoj, ani nečekal, až vysednú všeci cestující a utékl do pola. Cítil sem s ním, znám ty pocity, akorát bohudík/bohužel nedělám řidiča autobusu.

Síla rychlosti

(Pajis, 1. 11. 2006 8:47)

Nevím jak Vy, ale já sem sa dneska po ránu pěkně vztekl, když sem čučál na naše stránky. Né, že by mě nasral nejaký diskutující, nebo třeba Karotka, ale vůbec sa mně nedařilo otevřít ani debatní krúžek, natož múj deníček, otvírání a načítání stránek bylo spolehlivé jak naša felicia cestú na promoce. nakonec sem to psychicky nevydržal a šel sem si odskočit. Jak sem sa vrátil, už tam, byla aspoń tá debata, ale na svoje psaní sem sa dostal až po dalších 5 minutách. jedna z verzí, co mě tak napadlo je to, že sme možná ty stánky zavařili, přeca enom na nejakých 50 přístupů za den nejsú asi estranky.cz zvyklé. (Karotka najisto poznamená, že nejsú zvyklé tak akorát na pravidelný přísun mojích debilit, ale tým to najisto néni - jak by řekl Babouš "je to prostě pokažený nebo rozbitý") Máte připomínky, že sa tu nic neděje? Nezklamu Vás, aj tady v praze mě neustále potkávajú nové a veselé příhody. Včéra například jedna děvčica, o které mám zakázané psat, delala úspěšně poslední zkúšku v ročníku na PFUK a takto postúpila až do dalšího ročníku, který zas blaskurychle přerušila, aby mohla dokončit druhú školu. jak už to tak bývá po takovém úspěchu, rozhodl sem sa děvčici, o které mám zakázané psat, zakúpit neco malého a milého, nejlépe z říše fauny nebo flóry. Kdysi to byl vcelku jednoduchý úkon, přímo u zastávky tramvaje byla prodejna nečeho takového, co sem potřeboval. Měli tam aj pěknú cedulu nově otevřeno, tož sem si říkal, baže, to bude nejaká kvalita, když aj květinářství nově otvírajú. Když sem vlézl do vnitřku, vybafl na mě šikmooký čičmunda, kerý předemnú málem lézl po zemi, ukláňal sa až po zem a pořád šišlal neco ve smyslu čoši pšejěťě, veĺki viběr atd. Výběr měl opravdu veliký, krámú tam bylo víc jak u nás pod kolňú, ale po kvítku ani stopy. byly tam sice levné erteple, ale to sem ani já jako vhodný dárek pro děvčicu, o které mám zakázané psat, fakt nepovažoval. šel sem teda po ulici asi půl kilometra, ale kromě pár obchodú, z nichž mě nejvíc zaujalo Kadeřnictví-Bar (mosí byt fajn při štřihání vlasú si rúbnút ze 2 točeńáky, akorát ti nesmíja zbytky vlasú padat do piva) sem nenašel nic rozumného. Sedl sem teda zase do tramvaje, načež sem přejel hned 2 provozovny, které sem potřeboval. Rezignovaně sem teda vysedl a šel do obchodu s honosným názvem květiny - keramika. Keramika vypadala, jak kdybych ju dělal já na táboře a květiny? krom pár pokojových chcípákú, které by na koleji najisto nevyžily probíhal akorát akce věnce. Chápu, že včíl je jejich sezóna, a byly tam aj nekeré na dobrú noc, s nápisama Spi sladce či pro unavené Odpočívaj v pokoji, ale já sem přeca enom chtěl nejaké to třebas malé kvítečko. Byt to jindy, tož si hraju nekde na náměstí na Hůlku, ale na žižkově néni ani co urvat. Nakonec v tom posledním možném obchůdku sa na mě usmálo štěstí a prodavačka a já sem mohl předat děvčici, kerú mám rád a o keré mám zakázané psat, orosenú odměnu. Né že bych jí dal pivo, ale prodavačka to postříkala takovým velikým sprejem, co by naisto dál v ohni šupu jako prase, a z toho sa na téj růži udělaly také kapičky jakdyž rosy. Hlavně, že sem potěšil děvčicu, o keré mám zakázané psat, nákupní martyrium tým pádem stálo za to

Karotka Saturninem

(Pajis, 31. 10. 2006 8:41)

Včerajší vydání mojého deníčku bylo jak sa patří populární, pomáli Vás všecky začínám podezírat z toho, že sa mě snažíte brat na akce enom proto, abych o tom mohl pozděj napsat. Jelikož sa ale ve včerajším povídání vyskytlo nekolik informací, které nebyly úplně pravdivé, byl sem požádaný Karotenem, abych to uvédl na pravú míru. tak jak si v Saturninovi založili agenturu pro uvádění detektivních příběhů na pravú míru, Karotka si asi založí agenturu pro uvádění pajiskových deníčkú na pravú míru. Aby to mělo styl, vymyslel sem pro něho aj název 6K - Karotkova Kancelář, Která Konstruktivně Kritizuje Kohokoliv. S tým, že to konstruktivně mu bude zatím enom vypošťané. Včíl ste ale jistě všeci zvědaví, v čem to bylo na hody ináč, tož vám to teda mosím zdělit, ste jistě napnutí jak koža z čerstvě stáhnutého králíka. Situace byla taková - cedulu odmontovávali Václav a Rosťa, mrzí mě, že sem to neviděl, stál sem k nim zádama a nemohl sem sa otočit, abych na to neupozornil kněžpoláky. Byl to vcelku srandovní pocit, vykládat si s něma o blbos´tách, dělat jak nic a přitom za zádama slyšet oddrátovávání cedule a šustění chvójí, které bylo kolem cedule oplantané. Rosťa a Václav šli teda napřed s cedulú a Karotka tahl žebřiňák, podle jeho výpovědi to byl neskutečný zgarb," kerému sa občas točily aj dvě kola" Jak to tahl, tož to moselo byt najisto aj čut - čut ale nebylo krojované kněžpoláky, kteří sa tichučko blížili za Karotků, když sa ohlédl, byli od něho prý tak 20 metrů (údaje čerpám ze včerajší výpovědi svědka Karotky po icq). To už Karotka pochopil, že Včelarský žebřińák ostane enom na jedné scéně aj příští rok. Udělal jediné rozumné, práskl do bot a nechal jím teho zgarba u kapličky napospas. Za sebú čúl cosi o tom, že narok dostane po čuni, což mu ale bylo celkem jedno, protože na rok bude zas v kněžpoli nová cedula. Hodně komický pohled mosel byt na čtveřicu hodových návštěvníků, kteří nad hlavú nésli docela těžkú cedulu. Potkal nás eště jeden karambol, na který sem včéra zapomněl, jak jelo od Kněžpola auto, tož sme tú cedulu hodili do příkopy, problém byl v tom, že sa Rosťa zapomněl pustit. Bylo vidět, že byl z nás jediný na vojně, snažil sa nejspíš kořist maskovat vlastním tělem. nebylo jednoduché dostat z příkopy Rosťu a cedulu, kór když ti dvá sopláci sa málem pochcali smíchy - jak sem podával rosťovi ruku, on mě potáhl a už sme tam byli dvá a ti dvá oslé, místo aby nám pomohli sa začali smíchy válat po silnici. S Rosťů sme sa moseli dostat z příkopy sami a sami aj vykročit, protože ti dvá by sa tam chlámali eště včíl. Prvotní nápad byl, že cedulu u značky včelar z půlky zakopeme, Václav byl do teho tak zažraný, že si šel dóm dat tepláky a vzal rýl- akorát zapomněl, že 2 měsíce pořádně nepršalo, proto sme sa rozhodli o pouhé opření cedule o hrázku, což sem už včera popisoval. jako bonus sem sa dozvěděl, že václav si sice dal tepláky, ale na druhý deń zjistil, že má stejně roztrhlé gatě - asi od toho směšného válání sa po silnici- to má asi za to, že místo aby starším osobám pomáhal, eště sa jim směje. Takže to by bylo tak ve zkratce, aby si Karotka nemohl stěžovat, že byl asi na jiných hodech. Kdybych byl budhista, spekuloval bych nad tým, lesti spojení Karotka-Jirotka néni nejaké převtěléní, ale protože su Pajisek, je mně to celkem šumák. A zážitky ze svojého života si stějně nejradši píšu sám.

Změna času II

(Pajis, 30. 10. 2006 8:39)

Aby sa nešlo s prázdnú, bylo třeba najít nejaký suvenýr. Já sem si chtěl odvést žebřiňák, co byl nachystaný na vozéní berana. vyvézl sem ho ze sálu a zaparkoval za smrček u hospody, že si ho vezmu sebú. Karotka s Václavem si chtěli vzít hodovú cedulu, ale byl problém, že před sálem kúřilo asi 5 kněžpolákú. Ty sem si vzal na starost já. Stúpl sem si do zorného úhlu cedule a začal s něma plkat, jak byly pěkné hody, a že ten sál a tá výzdoba je fakt super. Já sem plkal a Karotka s Václavem odrátovávali asi metr odemně a kněžpoláků dvúmetrovú cedulu Vitajte v Kněžpoli. Zvládli to bravurně, pichli to pod pažu a šli. Rosťa zašel za smrček, drapl žebřiňák a jelo sa. Já sem sa zatím zavykládal, takže na mě moseli počkat u kaštánka, než sem sa rozlúčil a s ujištěním, že na rok dojdu zas, sem vykročil k domovu. cestú sem potkal dva nasrané krojované, kteří nadávali na toho debila, který si pošťál ten nazdobený žebřiňák a nechal ho zaparkovaný u kapličky, spekulovali na d tým, že na tom možná nekdo vézl nejakého ožralu. Pravda byla jinačí, Karot s Václavem nemohli cedulu unést, tak jim mosel Rosťa vypomoct, takže neměl kdo táhnút žebřiňák a oni si mysleli, ýže to potom vezmu. Krojovaní protentokrát byli rychlejší. Celú cestu k domovu byl nejlepší Rosťa, který byl vysmátý jak měsíček a každých 50 metrú opakovál, jak je to super, že takové akce podnikal ve dvaceti a včíl už má čtyřicet a furt má nové zážitky, což nám k mlékarni řekl asi tak 6x. U značky byl chvilku problém s umístěním, nakonec sme to opřeli na hrázku vedle Milerú. Karotka zapomnjěl na otočný efekt 2 metrové cedule a při unmís|ťování mě, který byl na delším konci shodil do příkopy, naštěstí suché. Korunu tom u oběda nasadil náš Sranda, cituji: " Jedu z raní z Mistřic a u Včelar je cedula Vitajte v Kněžpoli. Ti Kněžpoláci sú snáď uplně nenormální, proč to nemajú u Kněžpola, ale u Včelar? Sú to fakt defáči!" Nejsú, Václave, nejsú, takové kapacity sa rodíja enom ve Včelarech!!!

Změna času

(Pajis, 30. 10. 2006 8:26)

Konečně sem pochopil pekařa Stanislava Pecku, známého to odpůrca střídání letního a zimního času. Dnešní start do nového týdňa byl fakt tragický,l zalepené a opuchlé očiska mám eště včíl - naisto je to následek změny času, která má na paiskovský organismus neblahé účinky. Blahodárné účinky má kromě spánku také aktivně prožitý víkend. V pátek sem hodovú zkúšku uzavřel zcela akademickú debatú s Jarú Bečicovým na téma "Předválečná a poválečná situace sudetských němců v českém pohraničí a otazníky kolem jejich odsunu". Největší ukázka úrovně debaty bylo přiznání Gořky, že by měl začat studovat danú látku, protože nám nestačí. Nestačil nám asi ani Mira, který nás vyhodil z hospody s připomenutím toho, že zitra sú v Kněžpoli hody a on sa těší na candrbál. Původně sem tam ani moc jít nechtěl, protože vím, jak potom vypadá pondělí, ale nakonec mě Harafica a Hrášek, Gořka a Karotka s Václavem přemluvili. My sme s Gořkú přibrali eště aj Rostíka, což, jak sa pozděj ukázalo, byl výborný tah. Došli sme akorát na tanečky, takže sem byl ušetřený toho, že bych sa na ně mosel dívat. Potom sem zjistil, že na mě a Gořku čeká vlatstní stůl (schodek) v pekle, kde sme si rozbili vlastní stan. Hned po příchodu sa na nás vrhly babya neustále nás nutily tancovat. nevím, která byla tak divoká, ale při jednom tanci sem si urvál levý podpatek na mojích sice letitých, ale stále elegantních tanečních botkách. Nebylo to čím slepit, žvýkačka ani zeleńák nepomohly, takže sem při chúzi pěkně klapal, což mně přišlo celkem srandovní. S postupujícím večerem sem byl stále čilejší a čilejší, což odesral Gořka, u kterého sa to vyrovnávalo a byl čím dál víc unavenější. K závěru zábavy mě bavilo zdobit svoje spolutanečnice a spolutanečníky růžama z búdy, vytvořil sem si vlastní růžový gang, každém sem vybral barvu, která k němu ladila. Harafica aj sadovanka to narozdíl od nás časem zabalila. My sme Harafici zajali jednoho muzikanta (takový ten chlupáč co vypadá jak čert) a zpívalo sa dalej. Ale došlo aj na nás, zvihli sme sa k odchodu - marně sem hledal Gořku, byl odvezen, za což děkuju odpovědným a zodpovědným osobám.

prázdninová pohoda

(Pajis, 27. 10. 2006 8:31)

Lesti včéra byl v dopravních prostředkoch klid, dneska to byla vyloženě klídeček pohodička. Neenom, že nejeli sopláci, dokonce aj většina pražáků sa na prácu vyprdla a ostala doma. enom by mě zajímalo, co takový pržák o volnu dělá - u nás sme třeba dycky při podzimních prázdninách chodili sbírat turkyň. V Praze je to ale docela problém, při sběru by ťa totiž mohl zastřelit majitel okrasné zahrady, že mu ničíš jeho kompozici na skalce - to je jediná turkyň, co sem u jednoho buržabaráku v Praze viděl. Nezbude jim asi nic jiného, než sa zebrat a jet nekde na chatu, kde si budú topit plynem, protože když sú shnilí sbírat turkyň, tož sa jim najisto nebude chtět ani na dřevo, které navíc vysbíraly předchozí generace. Vůbec představa takového válání sa na chatě je pro mě přijatelná akorát tak za situace, že pojede já, Babouš, Jirgen a možná aj Karotka, který nám jako nejmladšák do chaty vynese bečku a demižón gořalky. Na takovéch chatě by sa potom daly podzimní prázdniny vydržat,. ani by sa nemoselo topit tým plynem, já bych nad ránem neco nekom nekde uřízl. Babouš ale dneska jel na výlet, takže to realizujeme asi až nekdy jindy a možná vůbec. Hlavně ať dneska na Romču a Market neprší, výlet sem jim totiž vybral já. Chtěl sem jim ho aj naplánovat, ale nejak sem to nestihl, neboť na nás včére všeci valili jaksi moc práce. Důvod sem pochopil dneska, je nás tady totiž jak v sazce, akorát nevím, lesti to bude štastných deset nebo pět ze čtyřiceti. Navíc nám jakési tele chce dojet se složitým případem v jednu, když sem jí jasně řekl, že děláme v pátek enom do dvúch, z čehož jí mělo byt jasné, že Pajík bude od 12 do 13 v hospodě na pivě a obědě, potom sa vrátí, vypne počítač a ide na nádraží, aby mu ten šohaj náhodú neujel. Z právníků tu ostane eště kolega z Prahy, ale kde sežene na složitý případ nejakého ekonoma, to bych chtěl vidět. Jedině sa bude moset podívat na nádraží, třeba tam nekoho najde. Enomže takový ekonom v pátek odpoledňa je schovaný lepší jak Pohanka, takže to bude najisto zapeklité. Týmto sa Vám všeckým eště jednú omlúvám, že sme sem s Karotkú zatáhli politiku, my to příště budem řešit enom v hospodě, nebudem tým otravovat normální lidi jako je třeba... zrovna mě sice nenapadá, kdo je z návštěvníků tychto stránek normální, ale třeba sa nekdo nekdy najde. Tož vám všeckým přeju pěkný víkend a nezapomeňte si užit vzácný přírodní úkaz, který sa opakuje jednú za rok, a sice, že možete ze soboty na nedělu pařit tak moc, že ani nebudete vědět, kolik je hodin a hlavně dóm každopádně dojdete o hodinu spíš. Tak na šťastné návraty!!!

Néni jak soplákom

(Pajis, 26. 10. 2006 8:13)

Dneska po ránu bylo v hromadných dopravních prostředkoch podezřele volno a klidno. Žádné břéskání, kvílání a piš´tání, všeci spokojeně seděli, protože seděli, a enom klidńučko poklimbávali. Dělál sem to podle nich, starší sa přeca majú poslúchat. Co sa děje mně objasnily až noviny zadarmo, co sem nafasoval na metru - z titulní stany sa na mě usmíval jakýsi malý šušeň a pod ním bylo napsané, "Sopláci majú prázdniny". Tož tak, smradi si spíja a já abych na ně včíl dělál. Potom sem si ale řekl, že není důvod sa vztekat, jednak sem míval prázdniny eště nedávno a navíc su zaměstnanec státní, co má místo prázdnin školéní. To včerajší byla vcelku trapárna, ale zasej kdo može řéct, že seděl celý deň na ministerstvu? po prvním bloku přednášek sem zamířil s partyjů kolegyň do bufetu na kafe a dvanáctku Plzeň. Připadal sem si jak v nedělu v cukrárně a tak sa nám to lúbilo, že sme to opakovali každú přestávku. O půl třetí nám každém rozdali test, který, jak sem pochopil podle teho řevu, co sa začal šířit, bylo úkolem vypracovat všeci společně. Asi to mělo utvrzovat kolektiv podle hesĺa všeci za jednoho, jeden za všecky. Hlavní bylo, že sme skončili ve 3 a mohli jít dom. Podle průzkumu sa do práce nechystal zpátky nikdo, tož sem přeca nemohl trhat partyju, když nám to tak pěkně šlo při tom testu. Snáď to budú aj tak dobře známkovat a nechajú si mě tady v téjto práci, su tu totiž docela spokojený. Budu si tady klidně úředničit a nemosím na sebe upozorňovat jak ten bezejmený nýmand, o kerém nikdy nikdo nečul a včéra utékl z mančaftu tým socanom. Parúbka z teho brzo jebne, všady ho ukazujú, jak je spocený a pucuje si kapesníkem čelo - to bude tak na infarkt, jednú sem to viděl v televizi v seriálu sanitka od jaroslava dytla s jaromírem hanzlíkem, takže to mosím vědět. Akorát novináři sú trúbé, já bych do titulkú pichl Pohanka pohanil socany, nebo Pohankova pohana či Pohaněný Pohanka. Zatím sa opatrujte, z nikama neutěkajte aby vás nikdo nepohaňál a mějte sa.

Po hodech bývá půst

(Pajis, 24. 10. 2006 8:48)

Po hodech bývá půst - o tom sem sa včéra mohl přesvědčit. místo, aby sme si v klidu vzpomínali na společné setkání a podle fotek si ujasňovali, kdo co všecko komu vyvedl, pondělí v práci bylo obzvláště kruté. Tak tak sem stihl dopsat zápisky do deníčku a už sa začala valit práca, jak kdyby lidi nevěděli, že sa má nový pracovní týdeň rozjíž´dat postupně. Korunu tom nasadila situace, kdy sme chtěli s kolegů jít na oběd, před dveřima nás zarazila fronta uchazečů o dotace na projekty a blokli nás skoro až do dvúch. Marně nás naháńaly baby, které by s nama rády šli na oběd, aby nám mohly zopakovat, že sú rády, že na právnickém oddělení majú mě a kolegu a né nejaké dva debily. Pomáli nekeré podezírám, lesti nehrajú hru kdo spíš zbalí kerého právníka. Sám su zvědavý na výsledky, ale já mám každopádně svoju favoritku a té sa hodlám držat. ináč sem si včéra zkusil novú firemní hru, možem to upravené hrávat aj na táboře. Hra sa menuje Poslíček-oslíček. Dobrovolník-nešťastník je poslaný do velikého baráku s moc chodbama s hromadú lejster, z nichž pokud možno každé lejstro/lejstrum je pro nekoho jiného v jiném patře a jiném křídle. Pro větší zábavu je vhodné oslíkovi domlúvit sa s lidima na centrále, kteří mu budú tvrdit, že to určitě néni jejich ale nekoho jiného a po nekolika minutách řeknú, že si to teda vezmú a když potom oslíka potkajú v jiném patře, tak sa omlúvajú, že už si vzpomněli, jak byli domlúvení s našú vedúcí. Po hodině hry je oslík natolik unaven, že s posledním předaným papírem a podepsaným předávacím protokolem radostně a vyčerpaně sa navracá do svojého domečku. Po návratu ze zaměstnání zhlédne zprávy a ide do pelechu, nebo´t neví, co ho nazitřek čeká. Ráno sa vzbudí, ujede mu autobus, cestú do práce zmokne a začne ho bolet v krku - už třetí deň do sebe přitom valí všecko co nekdy potkalo vitamíny, takže si připadá jak výstavní angorák na pú´tovéj výstavě. Nejhorší je, že teho bacila chytla ode mě najistio aj Flíba, za což sa jí dodatečně omlúvám, což jí asi k uzdravení stejně moc nepomože. Na závěr aspoń jedna zpráva, pan IT včera Pajíkovi za odměnu nainstaloval icq, moje číslo je485-661-460, nick Pajisek, tak sa třeba nekdy ozvěte. A eště jedna dobrá zpráva, zitra bude ode mě pokoj, protože nastupuju na ministerstvo zemědělství!!! sice né natrvalo, enom na školéní o EU, ale má to svoje pozitiva, začínám až o půl deváté a navíc, při slovu školení sa mně zbíhajú sliny...

pokračování

(Pajis, 23. 10. 2006 8:49)

ráno mě probudil těžký sušák a chu´t jít sa vysrat. moc sem sa s tím nepáral a hned posléze sem zamířikl zpátky na místo činu. Zhistil sem mezi prvníma, že je otevřený bar aj účet a dal si okamžitě a střelhbitě jednoho točeńáka, a potom sa posmíval laďovi, spolupičovi za včerajškla, který vypadal jak já, akorát mosel řídit. Dostal sem sa až na Křivoklát, kolega šel na prohlídku a já do hospody, na prohlídce sem byl lóní s Flíbú a něměl sem na prohlídku chuť, narozdíl od piva. Dal sem si jedno pivo a poslúchal kecy obsluhy, která sa za rohem bavila o večerním rautu, kolik vydělajú a tak. nepomohlo kašlání, smrkání ani búchání sklem o stúl, bylo to horší jak když hraje mira fotbálek. Nakonec sem sa nasrál a šél sem do řiti bez placéní, když majú večer ten raut, a´t sa tam nahóníja. cestú k nádraží sem potkal dvoje zavřené potraviny a tři hospody, asi je po sezóně. jediný otevřený poodnik byla drogérka. Promptně sem zakúpil vodu do vlaku (lahváče neměli), suvenýry z cesty a neco k jídlu. Na výběr byly konzervy pro psy a pro kočky, ale protože byl pátek, vzal sem si balíček piškótú a šel sem na vlak. zpožděnýma osobákam a narvaným šohajem sem sa dostal až do otrok, kde mě naložil létající Čestmír Tomek a odvézl mě dom. Hned sem si šel dat hlas a štamprlu a jal sa dělat prúzkum volební účasti v hodové chase. Splnil sem sliby, nekterým dokonce aj dvakrát. v sobotu ráno sem využil toho, že tata je v práci a maminka u voleb a vyspával sem do oběda. po obědě došel tata, který si byl evidentně tak jistý našim úspěchem, že začal slavit několik hodin před zavřítím volebních místností. S vědomím, že na výsledky sa nejlepší čeká nekde v příjemném prostředí sme sa odebrali do Vracova za strýcem Fridrichovým. Letos odpadla klasická přednáška o odrúdách a o vinařství, naše baby ho totiž vúbec nepustily ke slovu, Eliška s ním dokonce domlúvala pofiderní obchody. nevím, nevím, lesti baby nekdy vezněme sebú, eště si to rozmyslím. Večer sem nemohl chybět na hodech v Jarošově, aj když byl nekolikrát náběh na krizovku, dožil sem klasicky až do konca. Ve dvě ráno došlo bílé víno, konečně sem zjistil, co je dejeavu. V nedělu po kostele sem potkal rozespalú děvčicu, která vypadala, jak docela přešlý lusk hrášku. Situaci zachrańoval spokojený synovec, který sa svojíma baculatýma škrańama permanentně usmíval. První sem si myslél, že je to asi v klidu, ale potzom mně došlo, že nevím, lesti sa na mně usmívá, nebo sa mně směje. zjistit to nešlo, protože eště nemluví. potom klasická cukrárna a spokojený oběd s hodnocením výsledkú voleb. nálada u Dostálkú byla rozhodně lepší jak třeba u Kaňovských. Nikdo sa ale nemože výsledkom divit, pajis byl jediný, kdo vedl pořádnú konstruktivní kampaň. Každopádně vám všeckým děkuju za dúvěru a nebojte, budu prosazovat svoje a vaše zájmy, máme sa určitě na co těšit.

pokračování

(Pajis, 23. 10. 2006 8:48)

pěkně popořádku

(Pajis, 23. 10. 2006 8:48)

Za tych pár dní, com sem tu nebyl sa toho odehrálo tolik, že nevím, lesti kapacita tychto stránek a mojéj pracovní doby bude stačit na to, abych o všeckém napsal. Najprv mosím pozdravit Karotku, protože si o to vyloženě koleduje a byl by neš´tastný, kdybych na něho zapomněl. Ale poďme na vzpomínání událostí uplynulých dní, aj když jedna událost stíhala a překrývala druhů. Výjezní zasedání bylo samozřejmě placené včetně diet, jediné co sem si platil bvylo první pivo hned po příjezdu, protože sme dojeli spíš než ředitel a eště nebyl otevřený účet. můj kolega Jan valenta sa sice velice rozčiloval, že dal 15 korun za kafe, když za rohem bylo kafe v termosce zdarma, ale Pajikovi to bylo jedno, nebo´t věděl, že škodný najisto nebude. Popis ubytovacího zařízení - ozdravovana vězeńské služby (bez mříží) s kurtem a bazénem na kopci nad Berounkú. Po příjezdu všech sa vytvořila skupinka 2 právníci a všecky svobodné baby z regionálního odboru, celkem asi 20 lidí a šlo sa na procházka. Cestú sme sa samozřejmě často kochali, Pajík vzal batoch a v něm púllitra na kochání. následkem bylo to, že sa všeckým pražákom a pražandám kochání na procházce velice lúbilo, načež sme zpátky do baráku došli asi o tričtvrtě na 7, zrovna na posledních 5 vět ředitelovy přednášky, která začala podle plánu v 6. měl sem trochu strach, že nám za ttrest zakážú chlastat, ale naštěstí to nikoho nenapadlo. po první večeři, po asi 6 pivech, sem sa rozhodl, že je čas udělat dańovým poplatníkom nejakú škodu a přešel sem na víno. S přibývajícím časem mně připadalo, že každá sedmička je lepší a lepší - vysvětlení bylo prosté, ročník 2005 byl vypitý a tak obsluha mosela šáhnút do archivu. nebudu vyjmenovávat, kolikrát sem měnil práznú za plnú, jednak vás to najisto nezajímá a mě vlastně také né a ani si to nepamatuju. Po druhé večeři´, kterú sem zedl celú asi enom já, a to sem eště užíral babám, sem počkal do půlnoci a šlo sa. bylo třeba ukázat neco z našej kultury a využit veškerého pohodlí našeho příbytku. Věděl sem to už při příjezdu, ale čekal sem, že voda bude aspoň trochu teplejší. Kolega a kolegyně, které sem pošťal tričko jakože plavky z tama vyletěli asi 10 vteřin poté, co tam vletěli, Pajík ale mosel byt za hrdinu. předstíraným pohodovým plaváním a cigáněním, že voda je studená enom trošku sem do bazénu dostal dalších 5 lidí. po návratu zpátky na pijatuku mě čekalo nepříjemné překvapení, bar právě zavřeli, protože došlo všecko víno. Zkušeným okem sem zhlédl stoly a jakoby nechtěně sem přisedl ke stolu, kde sa eště rýsovaly 2 skoro plné flašky. po jejich zničení nezbylo nic jiného, než zaútočit na recepci a začat pit plechovkovú dvanáctku plzeń.

Paisu!

(Karot, 19. 10. 2006 11:44)

omlouvám se že narušuju cizí pole působnosti, ale na toto už možu řéct fakt enom: lepší borovičky bednu, než osm rán v týdnu. mosím byt spomínaný v každém příspěvku?

Míting, brífing, týmbildink

(Pajis, 19. 10. 2006 8:28)

Ředitel sa od samého rána na všecky jaksi úpodezřele usmívá. Oblečený je jak fanúšek slavné březolupské skupiny Jižani pořád samý vtípek a humor. člověk si by si najisto pomyslel, že mosél byt snáď povýšený na ministra anebo aspoň nekde na předváděčce kúpil super skvělé hrnce za 30 000, ale realita je trošku jiná. Dneska v poledně sa k našéj budově sjedú všeci naši zaměstnanci z okresú aj s autama, zkusíja celý náš regionální odbor nejak naložit (jako nejmladšák sa obávám, že budu utěkat za autem)a vyrazíme směr Křivoklát. tam na nás čeká malý útulný hotel, penzion, ubytovna , bungalov /može to byt co chce, hlavně že je večírek/ a nastene výjezdní zasedání, kde za peníze EU a daňových poplatníků budeme hodnotit úspěchy a neúspěchy (beztak žádné nejsú) našeho fungování. Ředitel sa na to celý týdeň těší jak Kim Ir sen na atomovů bombu a vsadím sas, že dneskaj ani nemohl dospat a od pěti ráno ucucával lahváča, aby sa trochu potrénoval. Protože jedu poprvní, nevím, co mě čeká, ale lecos sa dá odezírat za vzpomínek zkušenějších kolegů na předešlé ročníky. z mini ankety, kterů sem si mezi něma udělal, ženské 40-50 let považujú takové akce za ztrátu času, ženské 25-40 za docela v pohodě akci a chlapi 25-61 sa na to těšíja podobně jak ředitel. Po vyhodnocení ankety sem okamžitě udělal odpovídající opatření a v nedělu sem tatovi řekl, ať natočí půllitra. Dal mně gořalku z prý z roku 1990, nová eště néni a stará už také né. Prej to u nás na svatbu hned tak nevypadá, pokáď sa teda nevezmě Gořka se Surinem, a je prý blbost nechat to větrat. jak tata říká, taková dvacetiletá gořalka už ani nevóní, je žlutá jak kočičí chcánky a člověk sa z ní ani pořádně nenavalí. Neodvažovál sem sa takovém odborníkovi odporovat a tak pražákom vezu takovéto zápisné, aj když úplně vidím Karotku, jak mu včíl stékajú gryndy na klávesnicu. Ráno mě jaksi bolelo v krku, hned sem využil svojého batúžku a dal sem si pořádného hlta, protože je jasné, že co vypiju já, to pražáci nevypijů!!!

Že by práca?

(Pajis, 18. 10. 2006 8:27)

Včera sme s kolegů utrpěli malý velký šok. Kolega před koncem směny podotkl směrem k vedúcí, kdy sa budú vyřizovat ty rozhodnutí, která sa nám už měsíc válú na skříni a dycky mně zavazajů, když si po ránu dělám kafé a snídám. Vedúcí měla minulé týdně furt nejaké audity a na nás jí neostával čas, a tak sme byli celkem v klidu. Když viděla ty rozhodnutí, vypadalo to, že s ňú jebne, čučala na to jak karotka na březolupské hodové tanečky a v duchu sa viděla nekde v novinách, jak ju fotíja s vyplazeným jazykem jak teho šibala. prý už to mělo byt 3 týdně vyřízené a odeslané. Já sem sa podrbal na hlavě a řekl "Ajéje", neboť sem si představil zklamané obličeje tych 20 zemědělců, kteří každé ráno nahlédajú do schránky, lesti už došly ty naše/jejich miliony. Nedalo sa nic dělat a aj já sem mosel ostat přesčas, sice enom hodinu, ale přeca. dneska v tom budu pokračovat, ale enom co vyřídím túto prioritu, protože moji fans sú dúležitější než nejaká únia. lúbí sa mně Vaša diskuza, je opravdu škoda, že to nemožem točit v 70. rokoch, neenom Růžičková jako Flíba, ale hlavně mě by hrál Josef Kemr! Ten by najisto nepotřebovál ani kaskadéra, bal odchovaný na samotě u lesa. babouša bych obsadil na jisto, mohl by hrát třeba kocúra, kterého by SDrstka nabízal do domácnosti slovy "vhodný spíše do bytu, trošku líný, rád sa vále a přede a hlavně, když zamrká očičkama, lze mu odolat? "Lájoš s Pájoš kamaráďoš chlastájoš" my sa určitě nejak dorozumíme. Hrášek chtěl téma na diplomku, co třeba "Co všecko je možné nosit na tričku, aneb Tričko jedna báseň" Kapacit bych sa nebál, kdo je minimálně docentem, bude dělat, že rozumí aj idiotšťině, přeca nedá před studentem najevo neznalost. a kdo nerozumí idiotšťině, ten znán aspoń její dialekt debilštinu. Očekávám také nejakú cenu za tyto plky, když mohl Seifertovu cenu dostat nejaký I.Magor J., proč bych neco nemohl dostat aj já. na závěr pravidelný výběr z tiskovin zdarma - na táboře už asi nebudem moct púšťat Kačera donalda, ináč nás zavřú jak tú babu na téj benzínce. Na táboře bude kosa, dojede OSA a zebere nám aj suché z nosa. ti právníci sú fakt hrozní, odporné plémě. jeden takový právník, přezdívaný premiér obvinil Tlustimila z nabízaní úplatkú, včéra to bylo ve všeckých zprávách a dneska aj v tisku zdarma. Chcu enom upozornit, že sa s tým člověkem s Jirgenem známe, ale než byt slavný ve spojitosti s Tlustým, to budu radši slavný s Kemrem! zatím sas opatrujte, idu rozdávat miliony

Mrazivé ráno

(Pajis, 17. 10. 2006 8:36)

Dnes hned ze startu mě načisto byla kosa - ne, že bych sa tak bál huláku Flíby, ale když sem nabral do plic čerstvý luft před barákem, bylo mně jasné, že padl tzv. kosný bod, byla zima jak v ruském filmu a podle námrazy na kovových věcách bylo jasné, že tentokrát cestů do práce nebudu olizovat zábradlí. Opět sa ukázala nevýhodná velikost mojích uší při mrazivém počasí - čím větší uši, tím víc sa rozrážá vzduch a člověkovi je víc kosa. cestů na zastávku sem měl asociace na čas zabijaček, pára od huby mně připomínala páru z hrnca tak silně, až sem naprázdno polkl a zbytečně si olízl nezamaštěnů hubu. Na zastávce sem si tak chtěl nastúpit do vyhřátého autobusu, až sem měl mámení a s myšlenků už to jede sem chtěl nasednút do tatrovky, ale potvora nezastavila - budu sa moset naučit poznávat přední poziční světla. Nejzábavnější to ale bylo na nádraží ve Klánovicách, všeci byli zmrzlí jak husinec a enom sa tak třásli a pokašlávali. Já sem sa netřásl, zato sem intenzivně vykašlával,zatímco pražský čučkař to hojí enom tak decentně pod sebe, já sem v pravidelných intervalech trefoval prostory druhé koleje. Opět sem zkušeně vybojoval na ostatních pracajících místo k sezení (studenty by měli vyhazovat) a jal sa opět monitorovat tisk zdarma. nejvíc mě pobavil Klausčičák v jakési žluté pláštěnce, myslél sem si, že blbci majú v Praze fašank a on ide za Grýnpís, ale pod tým bylo napsané, že je na exkurzi v Dukovanech. Je to celý on, do temelína sa mu nechtělo, protože už zase nejede. Enom sem polutovál ty jaderné inženýry, úplně vidím, jak jim pan profesor vysvětluje, že 101 palivových tyčí ze 200 není většina a nemože spustit atomovú reakci. Eště mě zaujal aj nápad pražákú udělat na Vltavě závody v chytání pstruhů. největší prdel je, že ich tam moseli dovést 10 tun a vypustit to tam před závodem, protože ináč by ve Vltavě chytili tak nanejvýš Gastona a olejovú skvrnu. eště to pichli mezi dva jezy, aby rybičky neplavaly třeba směrem k Šumavě a poto sa marně tlúkly hlavú o Orlík. Tak sem si pomylél, že kdyby nám tych deset tun pstuhů pustili mezi dva splávky do Břežnice, to by sa najisto dalo chytat aj do koša, a chytit pstruha do koša, to by byl světový unikát. Tak sa zatím mějte a hlavně v tomto chladném počasí nechytněte nejakého bacila a kdyby aj, nekdy vám poradím, jak sa to dá vyléčit.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21

následující »